...
...prošel jsem pěšky kus světa..jen tak,možná jen proto.."aby se neřeklo"
...ale stejně se toho řeklo až moc. Poznal jsem mnoho lidí...mnoho dobrých i mnoho zlých,
avšak ti zlí byli jen zlí proto, že žili jiným způsobem života než bylo směřováno mé
myšlení. Každý z nás žije svůj vlastní život ve svém vymezeném kousku prostoru
na této planetě, v této dimensi i v ostatních paralelách svého bytí.
...čím více unavily se mé nohy, tím více bylo posilováno mé myšlení. Šel jsem tak rychle, abych
stihnul vidět vše co se kolem mne dělo, šel jsem tak rychle, aby si mne stačili zapamatovat,
šel jsem a když bylo třeba pozastavil jsem své kroky a čas, abych zůstal tam kde jsem cítil
že mi rozumí...
...čas plynul a stárnul a myšlenky byly stále nové a mladší. Spal jsem v hrobech i starých ruinách,
spal jsem jen napůl a sám bděl nad svým tělem a věřil, že ten co mne chrání je tím
nejvyžším ochráncem duší těch co jsou sami. Spal jsem pod palmami,kde velcí netopýři kradli datle
pro svou obživu, avšak nikdy nezapoměli shodit do mého snění ze pár kousíčků své potrvy.
Možná mysleli si, že jsem strážce..a já nebyl..a tak krmili jsme se vzájemně; já tvářil se, že jsem a oni věřili,
že se nedívám, ikdyž je vidím;..svou vzájemnou, všímavou nevšímavostí patřičnou všem těm
co žijí, dávali jsme potravu jeden druhému aniž bychom se dotýkali těch, jenž svazují svá těla v materiálnostech
a vlastnictví toho co již dávno žilo a fungovalo ještě před tím než se narodili...to v pravdě byli divní lidé...
...proč...
...přišel za mnou můj přítel a rozbil mně hubu...prý jsem miloval jeho manželku...
...jo miloval....pak přišel podruhé a rozbil mně hubu zas...to proto,
že jsem ji nenáviděl...
...tak teď sedím na zemi..krev mi teče z nosu a z pusy a myslím na přátelství...
...třeba mi nikdo hubu nerozbije...
...svátky a soboty...
...miluju procházky po tichých sídlištích...a to zvláště ve svátky...
děti si hrají mezi zaparkovanými auty co tu stojí už od dob zakončení pracovního procesu
,jejich křik je o poznání silnější než v době kdy mají před sebou školní vyučování a
také hry jsou poněkud více odvázanější...slečny ve věku 13cti let se malují,
neboť rodice odjeli na chalupu,...a maminka zapoměla šminky v koupelně...
a tak krása jejich mladistvých rysů změní se na omalovánky Josefa Lady kde nešetří se nápady
a barvami...
...vonný jarní vzduch šimrá mne pod nosem a tu a tam z oken přijde pro mne příjemné popuzení mých chutí
vařením svíčkové či vepřo knedlo zelo zničí mé nitro natolik, vracím se domů se dvěma litry vína a říkám si, že vlašák
jenž drtí se mezi kofolou a frankovkou bude asi jen náhražka mého absolutního vnímání...nevadí....zapálím si voňavou
tyčinku naleju čistého vína a pustím se s vámi do kontaktu či do kontextu...jak je libo po pár doušcích červeného...
nevím zda-li jsem takové hovádko už od narození, avšak myslí...no to byla taktéž prasárna
,že vše co zkrývá se kolem nás je jen pouhou iluminární imaginací...tak jak říká moje přítelkyně"...nemohu přežít, když
se z Anakina Skywolkera stává Dart Valder..."...já sám osobně neví co to vlastně je, ale asi něco ze Star Wars.
...děsivá představa proměn druhů, jenž jsou mi absolutně neznámé...
...jsou věci, které mi působí radost...
radost takovou jakou si málokdo představí...vepřová...víno s kolou...cigareta...marihjujana...,ale to jsem odbočil(jsem nachlazený,
takže každý jistě pochopí co jsem tím myslel, žeano...)...
tyhle procházky za užitečnem vína jsou nejpříjemnějším zpestření těchto nádherných
chvil volného vnímání tohoto světa, neboť vše ostatní je jen a jen honba za penězy, které potřebujeme k tomu
co máme rádi...je mi nejabsolutněji líto, že se vám nemohu věnovat natolik jak bych si sám představoval
..kdybych vám mohl říci co doopravdy cítím ze všeho co se kolem nás děje, ale možná to tak má být...
nikam se nemá spěchat...nic není ztraceno...já jsem a má práce je tu proto, aby byla mou podporou vašeho
činění...
...prapodivné paralelní žití...
...představíme-li si svoji vlastní osobnost v e více neidentifikovatelných dimensích
je pravděpodobné, že zkolabujeme s faktem svého vlastního činění...
...představme si tudíž, že vše co jest kolem nás je imaginací našeho vlastního myšlení
a naše myšlení je součástí toho co právě chceme...právě jsem si chtěl nalít dvojku vína a tak jsem to udělal...
...kurva zapoměl jsem na kolu a to se mi vymstilo...
toto vše je jen pouhou školou vědění absolutna...(...psáno pro vysokoškolské demagogy..demagogující
vše co jest filosofií...)...MÁM PÁNOVÉ ČI DÁMY JMENOVAT ABSOLUTNO VŠEHOAUTORSTVA?ČI NEMÁM JMENOVAT
ABSOLUTNO VŠEHOAUTORSTVA....?
...asi ne žeano...všichni víme, že to co bych chtěl právě říci...už bylo dávno řečeno, takže vraťte se zpět a pochopte
,že to co říkám je jen tím, jenž už dávno vysloveno bylo...
|