...prohlédnutí...

Z hloubi duše, však pramálo jen tuše
Jsou Ti, jak prasata z buše
Je mi zle, když říkám byť jen suše
I hovado je tvorem, však ať mi projde dvorem
Vždy zabučí mi chórem a bez úskoku slovem
Jsou čistá, vždyť jsou boží
Však nejsou to co mně prostě složí
To člověk jako prase žere v blátě a špiní vše v dobytčím státě
Uzavře se do svých chlívků a zvrací špínu bez servítků

Kde to žijem lidé zlatí, každou chvíli serem do svých gatí
A pramálo je úcty naší, vždyť na druhého zvratky hodit, vždy je pro nás snažší